{ Erotický domov můj }

PĚT DEVIACÍ BÁSNĚ

Flagelant poezie?
Jo!
Chřestem se mrskal 
chechtal se a zaléval to vínem,
hnojník hlavy.
Krystal torbernitu:
jedovatá zeleň, uranový minerál.
Takové slídečky maličké
na puklině ruly.
Nebo svoru, do prdele, snad?

Voyer poezie?
Jo!
Samej šmír damašku 
a šlakovitej plyš
a pelešení se a skuliny
a nahlížení na cokoliv
srdce kovář Jech
mlátící v hrdle perlíkem.
Dusit ten šepot rozkazů:
že tě chci, tě chci, tě chci!

Exhibicionista poezie?
Pózovat. Na bubnu ebenu.
Na kulatém stolu Nesmyslně.
Prostě servat duši těla tu masku.

Sadista poezie?
Jo!
Vsazeno do lotynky.
Osazenstvo mizerných her.
Svírat. Drtit. Brutálnosti.
Brunátnosti. Brno.
To je má hrouda.

Masochista poezie?
Jo!
Sošně plošný připlešlý
(na hrudi) nefešák.
Však ležeti všanc.
Různým náchylnostem vší.
Či jiných deviací.